Listopad 2013

Pavouk, oslava a Napoleon

30. listopadu 2013 v 21:15 | Dev |  Diary
Zdravím

Po týdnu jsem konečně zase sedla a rozhodla se trochu věnovat blogísku.

Ne, že bych u počítače neseděla od rána do večera v jednom kuse, ale na projíždění youtube, prohlížení obrázků slečen s barevnýma vlasama a piercingama nebo hledání levných blbostí na ebay je nálada pořád, zatímco na psaní jednou za čas (a to jsem si při zakládání říkala, jak to bude jeden článek denně, a samý zajímavý věci, a nakonec jsem se stejně sekla jenom u nudných popisů věcí, které jsem během toho jednoho týdne dělala).

Poslední dobou jsem v divném rozpoložení.

Například před pár dny jsem viděla ve vaně lézt pavouka. Z pavouků mám panickou hrůzu, dokonce takovou, že když mi kamarádka dala před obličej zadní stranu učebnice do biologie, přes kterou nějaký chytrý člověk dal desetkrát zvětšeného sklípkana, většinou jsem zaječela, a v jednom případě skoro spadla ze židle, samozřejmě za sadistického smíchu zmíněné kamarádky.

Poprosila jsem mámu, aby pavouka z vany odnesla, jenže protože arachnofobie je u nás zřejmě dědičná, odmítla, a bylo to zase na mě. Jo, mohla jsem ho jednoduše osprchovat a počkat, až odteče, jenže on v té vaně vypadal takový křehký, bezbranný, s těma dlouhýma tenkýma nožkama, jak se tam chudák snažil vyštrachat nahoru k věšákům s župany…až mi ho bylo líto. Tak jsem se chopila smetáku, a asi půl hodiny pavouka přemlouvala a naháněla na násadu, abych ho na ní mohla vynést.

A tak jsem zachránila život pavoukovi ^^
***
V pátek jsme s pár spolužáky zašli na laser game. Byla jsem tam poprvé, a předčilo to veškerá moje očekávání. Připadala jsem si jako v počítačové hře, kde běhám ve tmě v bludišti, střílím po ostatních, snažím se sestřelit bonusy, a do toho mi hraje typická akční hudba ^^
***
Pondělí…prodloužená.
Aneb noc, kterou bych bez váhání nominovala na nejhorší noc tohoto roku.
Abych vypadala jakžtakž k světu, vzala jsem si čočky. Nevím proč, vždycky mě z nich po delší době hrozně bolí a vysychají oči, bez ohledu na to, jaký druh čoček mám. Pak jsem na sebe napatlala make-up, což mi taky není dvakrát příjemný. Vlasy si sice lakuju často, ale tentokrát mi maminka na hlavně vytvořila až extrémně přelakovaný spletenec, a když jsem si na vlasy sáhla, připomínaly strukturou dráty.

Na první volenku pro mě stejně nikdo nepřišel, a vzhledem k tomu, že jsem nechtěla čtyři tance jenom stát a čumět, zalezla jsem si do šatny, kde se mi zalíbilo natolik, že jsem tam zůstala asi dvě hodiny, než jsme se domluvily, že teda jako půjdem domů :D Moc na tyhle akce prostě nejsem. Jen mi bylo trochu líto máti a babičky, když tam se mnou šly, zaplatily si to, máma mi ušila úžasný šaty, a vzala si volno v práci. Ale říkaly, že si to užily, tak jim budu věřit.

Každopádně to bylo zvláštní. Nevadilo mi, že pro mě nikdo nepřišel. Nakonec, při dámské volence jsem mohla jít já pro ně. Jenom to byl takovej divnej pocit, že jsem čekala, že pro mě aspoň někdo ze spolužáků přijde.
***
Včera dvě kamarádky slavily narozeniny. Mají narozeniny jenom pár dnů od sebe, a stejně by pozvaly více méně stejný hosty, tak měli společnou oslavu u B. B. má luxusně velkej barák, s hromadou věcí, na který já se v životě nezmůžu, jako například garáž o velikosti menšího domu, rotoped, tělocvičnu, a bicí (vlastnictví jednoho z jejích šesti mladších bráchů :D).

Je to úžasnej člověk, vždycky se stará o ostatní, pomáhá jim, je hrozně hodná, když jednou v chemii použila tahák, šla se k tomu po hodině profesorce přiznat, celkově je naprosto skvělá, mám ji vážně hrozně moc ráda (obě dvě samozřejmě).

Jenomže celá jejich rodina je hodně věřící. Poslouchají většinou věřící interprety, většinu dětí učí máma doma, nechodí moc do společnosti mimo nějaké srazy věřících atp., pokud vím. Než dorazil zbytek hostů, připadala jsem si mezi nimi celkem pochopitelně docela nepatřičně. B. mě bere takovou, jaká jsem, ví, co si myslím o náboženství, nevadí jí to, v klidu se se mnou baví, ale byla jsem si jistá, že kdyby například její máma věděla, co přesně jsem zač, nebyla by ze mě ani trochu nadšená.

Pak, když dorazili ostatní spolužáci, už se atmosféra víc uvolnila a všechno bylo v pohodě. Od bráchy jsme si půjčili bicí, španělu, a pár dalších věcí, a vytvořili improvizovanou metalovou verzi Hlídače krav :D (že na ty bicí hrálo dohromady asi pět lidí, a žádnej z nich to neuměl, je detail :D)
***
Přejdu k dnešku.

Každoročně se u nás koná rekonstrukce bitvy Tří císařů.
Jako malou mě to tam bavilo, chodila jsem se dívat na koně, na kterých jezdili vojáci v uniformách, a užívala si tu atmosféru. Sjíždějí se sem lidi z Rakouska, sem tam nějaký Francouz, prodávají se zbraně, cínoví vojáčci, medovina, lidi, kteří se o Bitvu zajímají, se můžou potkat a vyměnit si nějaké teorie a vědomosti a nevím co, a je to jediný den v roce, kdy se v tom našem zapadákově aspoň něco děje. Dneska jsem se musela překonat, abych se vůbec vyhrabala z postele, oblíkla se, a šla do té zimy - chtěla jsem aspoň zajít za dědečkem, který tam prodává historický knížky, a mimo jiné i medaile a šavle, které během let nakřečkoval, a na starý kolena si uvědomil, že je mu to na nic, a raději to prodá, aby měl aspoň peníze (paradoxně domů dotáhl zas jiný věci, za který získaný peníze zase utratil).

Když už jsem tam byla, prošla jsem si těch pár stánků na dědině, a objevila jeden, který mě zaujal - borec tam prodával ocelové prstýnky a přívěšky za celkem přijatelnou cenu. Už nějakou dobu něco podobnýho sháním.

Měl tam toho vážně docela dost, draky, Thorovo kladivo, kříže, všechno možný ^^ Nakonec jsem se rozhodla pro pentagram a něco, co může být Labrys, ale nejspíš to bude jen obyčejná sekyra :D Prodavače nejspíš už nervovalo, jak tam půl hodiny postávám a nemůžu se rozhodnout, tak řekl, že mi dá slevu, a nakonec jsem vyfasovala dvě věci dohromady za 60 místo 80. Člověk jako já má i z té ušetřené dvacky dobrej pocit :D


Na samotnou inscenaci bitvy jsem se už podívat nešla, stačilo mi, když jsem musela celý den poslouchat, jak od kapličky zaznívaly rány z děla a pušek =.=
***
Včera jsem se dívala na výměnu manželek. Občas to tak dělám, když se nudím, a směju se těm lidem, jak jsou debilní.

Protože, říkejte si, co chcete, normální lidi by stejně byli pro Novu moc nudní, tak tam dají ty největší exoty. V pár epizodách, co jsem viděla, se sem tam vyskytne i někdo normální, ale spíš tak jakože ojediněle.

To, že tam všichni byly kuřáci, včetně šestnácti nebo kolikatileté dcery, co berou sociální dávky, a mají vši, nekomentuju, ale spíš mě zaujal titulek:

"Brutální odhalení ve Výměně manželek: Zavšivená rodina, filcky, a lesbická dcera".

Pardon, ale copak vám nepřipadá už ten titulek vtipnej? :DDD

No nic. Pokračujem.

I když ten poslední bod mě spíš provokuje, než rozesmívá.

Proč když je někdo heterosexuál, tak to nezmiňují…ale jakmile je homosexuál, tak to musí hned napsat, jako by to nějakým zásadním způsobem ovlivňovalo vývoj celé epizody, a byla to událost roku?

Chápu, že to píšou hlavně proto, aby měli větší sledovanost, ale teď budu mluvit obecně…proč lidi tak potřebují neustále lidi dělit podle sexuální orientace? =.=

Neovlivňuje to nijak jejich charakter, vzhled, nic, tak proč to všichni řeší?

Manželka na výměně ještě s dcerou rozebírala, že si myslela, že aby holka byla lesba, musel ublížit nějakej borec.
Fajn. Takže až budu chtít holku, zajedu do nějaké muslimské země, kde podle její teorie musí být lesby snad úplně všechny (y).

Sakra ale jak tohle někoho vůbec může napadnout :D

Stejně tak já bych se mohla ptát jí, co jí udělala která ženská, že je na chlapy.

Oh God.

Jop. Zas mám popsaný tři stránky ve Wordu úplně o ničem ^^ Who cares.

Tak se zatím mějte


Dev

O tom, jak jsem se stala závislá na hudbě

23. listopadu 2013 v 20:07 | Dev |  Diary
Zdravím :)
Snažila jsem se napsat článek o tom, jak jsem se dostala k hudbě, kterou poslouchám, a co pro mě znamená. Nepovedlo se mi to zrovna podle mých představ, ale zas...co se mi kdy povedlo, že :D Myslím, že nemá cenu snažit se to nějak přepisovat, a hlavně nemám na přemýšlení a přepisování dvakrát náladu >.< Je to hodně dlouhý, je tam hodně klipů, moc to nedává smysl, atp.
Enjoy ^^

*vážně jsem tam těch videí chtěla dát tak čtyřikrát míň, ale když...no...nemůžu si pomoct, musím se podělit :D Doporučuju nepouštět si je všechny (-jako by to snad někdo chtěl udělat, že? - Ticho buď!), čistě kdyby vás něco z toho zajímalo...jo, jenom Gackta si povinně pusťte všichni xD

***

Bez nadsázky můžu říct, že v současnosti neposlouchám prakticky nic, co se mi líbilo před sedmi, šesti lety. A stejně tak, kdybych svému tehdejšímu já pustila cokoli z toho, co poslouchám teď, asi by se toho dost leklo.

Ale abych to vzala hezky od začátku: vyrůstala jsem v (pro mě) velice nepříznivém prostředí, kde se poslouchalo buď country (v autě s dědečkem), Elán (máma), nebo O-zone (o přestávkách ve škole).

Teprve asi ve dvanácti jsem dostala MP3ku (které se mimochodem podařilo přežít do dneška, a i když je to starý omlácený, krám, za nic bych ji nevyměnila), a začala si stahovat to, co se tehdy líbilo mě (čtěte: to, co hrálo v rádiu nebo poslouchalo ve škole).
Sem tam se mi sice něco líbilo, ale dostala jsem se maximálně k tomu, že jsem věděla, jak se interpret jmenuje - neměla jsem žádného oblíbence, nikoho, koho bych obdivovala, koho bych se zastávala, když ho ostatní budou kritizovat (což ale stejně nedělali, páč mainstream mají vždycky všichni rádi), nestálo mi za to učit se něčí texty, jejich tvorba mě nedokázala tak povzbudit, nebavila mě tak, jak teď. Zůstávala jsem jakžtakž v obraze, co je "in", a "nejdrsnější", co jsem tehdy poslouchala, byli asi Linkin park a Kabáti.

První zlom nastal ke konci šesté třídy. V obchodě s CDčky jsem uviděla album Kerli - Love is dead, které mě okamžitě zaujalo obalem. Neměla jsem peníze, abych si ho koupila (aspoň něco se doteď nezměnilo), tak jsem si doma aspoň našla na internetu, co je to zač.

Připadalo mi to takové tajemné, roztomilé, morbidní…nic podobného jsem do té doby neslyšela.

V dnešní době ji už neposlouchám, ani se o ni nezajímám *jenom předevčírem, když jsem začala psát tenhle článek a připomněla si ji, jsem si do počítače postahovala asi 100 obrázků s ní, několik hodin poslouchala její písničky, a možná, možná se podívám na pár interview s ní ^^*

Kdybych ji "objevila" teď, třeba by mě ani tak nezaujala. Ale tehdy pro mě byla něco absolutně nového a neobvyklého, a já ji měla ráda a ovlivnila mě natolik, že pro mě vždycky bude mít zvláštní význam.

Miluju její styl. Občas je inspirovaný japonskou módou a cyber gothikou, a celkově je takový krásně strašidelný (ona sama tvrdí, že její styl je o tom, dělat krásné věci strašidelnými, a strašidelné věci krásnými).

Viděla jsem několik článků, kde bylo psáno, že patří do gothiky, a pár dalších, ve kterých ji zase kritizovali, že s ní nemá nic společného, tak proč svému stylu dala název "Bubble goth". Nemyslím, že by o gothice nevěděla nic, vzhledem k tomu, že přezpívala písničku od Bauhausu a evidentně zná Siouxsie Sioux (viz. tričko)^^


Taky bych ji ale do subkultury neřadila, přece jenom je něco úplně jiného. Vlastně ji nechci řadit vůbec nikam, líbí se mi, taková jaká je (byla), je to zkrátka Kerli, pojem a žánr sám o sobě :)
Snažila jsem se vybrat jen pár obrázků, ale když ona je dokonalá všude >.<















Za zmínku by možná stálo, že v té době jsem začala oblékat hlavně do černé. Rozhodně to nebylo ze dne na den, že bych si řekla "ok, tak od zítřka se začnu oblíkat hrozně hustě a dárk…", nechtěla jsem se stylizovat do ničeho, nechtěla jsem na sebe strhávat pozornost, nepřipadala jsem si, že bych vypadala jinak, než předtím. Prostě se mi to líbilo, a připadalo mi to přirozené.

Už ani nevím jak, ale nějak jsem objevila symphonic metal. Xandria, Tarja, Within Temptation... (kupodivu jsem nikdy moc neposlouchala Nightwish, které mají všichni rádi).


Díky tomu jsem dostala do povědomí…dobře, říkejme tomu pseudogothika. Žila jsem v iluzi, že gothici mají rádi tmu, hřbitovy, a podobné věci. Díkybohu jsem o sobě nikdy neprohlašovala, že jsem něco podobného. I když ty hřbitovy a jiné morbidnosti jsem měla ráda moc ^^

V té souvislosti jsem se dopracovala ke Cradle od Filth. Dokonce si i pamatuju, kterou písničku jsem si od nich pustila jako první :D


Přišlo mi to naprosto neposlouchatelné.

Po pár měsících jsem názor změnila, a naopak je začala mít ráda.

Dnes jsem opět názoru, že jsou neposlouchatelní. Ale asi z jiného důvodu, než tehdy.

To mi bylo přibližně čtrnáct. Mimo jiné jsem poslouchala Marilyna Mansona, Blutengel, Visací zámek, a na co jsem tak různě narazila.

Jo, a taky J rock, kolem čtrnácti let jsem se začala dívat na anime, tak bylo prakticky nemožné se tomu vyhnout ^^


*pozn.: ta kytarystka je kytarista




*poté, co nahraje tenhle klip, so ho pustí ještě desetkrát, než pokračuje se psaním*



Když mi bylo skoro patnáct, potkala jsem jednu slečnu, která poslouchala powermetal. Konkrétně Edguy a Avantasii, a díky ní jsem si tenhle žánr docela oblíbila. S klidným svědomím ji můžu zařadit mezi hrstku lidí, kteří mě kdy ovlivnili ze všeho nejvíc (a já ji za to nakazila náklonností k anime a Japonsku ^^).


Ze začátku jsem znala jen pár nejznámějších kapel jako Lordi, Sabaton, Hammerfall, Freedom Call, ale čím delší dobu jsem se jimi zabývala, tím víc jsem si rozšiřovala obzory.

Taky jsem narazila na pár webů a blogů, ze kterých jsem se postupně dozvěděla, co že je ve skutečnosti gothika. Symphonic a power metal jsem měla sice pořád nejraději, ale už jsem se začala trochu víc zajímat o žánry jako je post punk a gothic rock.

Vyhrabala jsem i máminy starý CDčka The Cure, Depeche mode, které jsem jako malá po poslechu první písničky odepsala, a zkusila to s nimi znovu. Kupodivu mě chytli a vydrželo mi to doteď ^^ (mimochodem, už i to dědečkovo country už se mi nezdálo tak hrozné x))

Po nějaké době mě symphonic metal přestával tak fascinovat, za to jsem se začala víc zajímat o klasiky jako Ozzy, Kiss, Alice Cooper…


Jednoho krásného dne jsem si uvědomila, že vůbec netuším, co se hraje v rádiích a v televizi, o čem se baví mí spolužáci, že můj hudební svět je úplně mimo jejich dimenzi. Who cares.

S postupem času jsem toho zjišťovala čím dál tím víc, všímala jsem si toho, jak moc jsou které skupiny komerční, jak jsou známé, mezi jakým typem lidí, do jakého žánru patří…

Koupila jsem si jedno tričko s The damned, potom další s AC/DC, najednou jsem měla ve skříň hromadu (doslova "hromadu", protože já a skládání oblečení se k sobě moc nehodíme) metalových, punkových a handmade triček, pořídila si steelky, a nejlepší na tom je, že jsem ani nestihla postřehnout, kdy přesně se to stalo a kdy přesně jsem se přestala oblíkat jako ostatní.

V té době jsem už neudělala bez mobilu nebo MP3ky ani krok.

Rozhodla jsem se, že se musím naučit hrát na kytaru, a malinko se u mě změnily priority. Nezáleží mi na škole tak, jak dřív (ani tak, jak by asi mělo), pokud někdo poslouchá stejnou hudbu jako já, vidím v něm automaticky spřízněnou duši, je mi jedno, co kdo říká, a co si kdo myslí (za což dle mého taky vděčím z části i těm kapelám).

V průběhu všech těch let se tahle "hudba" a vše s ní spojené stala samozřejmou součástí mého života.
Momentálně u mě trošičku, nepatrně převažuje darkwave a psychobilly.

*srdcovka č. 1*


*felt in love with the singer*
Sem tam si poslechnu i starý punk nebo nějaký core, steampunk, black metal a pak…všechno možné *myslí na PFUDOR a K pop*






Jsem ráda, že jsem se tam, kde jsem, dopracovala takhle, a rozhodně nelituju toho, že jsem dřív poslouchala interprety, které dnes fakt nemám ráda. Tehdy se mi vážně líbili, a komu se líbí teď, neberu jim to, však ať si každý poslouchá, co chce (když mi to necpe. Proto nemám ráda spíš ty fanatické fanoušky, než samotné interprety).

Uh.

Kdo to dočetl až sem - poplácejte se po rameni, řekněte si, že jste vážně dobří, a vězte, že máte můj upřímný obdiv x)


A kdybyste znali nějakou ze zmiňovaných kapel, dejte vědět :3

Až vyrostu, chci být jednorožec.

16. listopadu 2013 v 12:08 | Dev |  Diary
Zdravím

*zatímco píše, poslouchá tohle*


10 hours? Challenge accepted!
Pak dám vědět, jestli jsem se z toho nezbláznila nebo nezačala všude kolem sebe vidět duhy a jednorožce.

Mimochodem, hádejte, kdo byl na Bídnících :D Muzikály miluju, a tenhle nebyl výjimkou…byly jsme s kamarádkou asi jediné, kdo to tam celé probrečel (-Ty vole, nemáš kapesník? - Na. To je tak smutnýý >.<), a po návratu jsme byly natolik umělecky naladěné, že jsem ji začala učit hrát na kytaru :D
Skoro mě to navnadilo na to, přečíst si tu knížku, když už ji máme v povinné četbě. Skoro.

Doma jsem se pak chvíli bavila posloucháním nejrůznějších verzí:

Čeština

Japonština


Angličtina



V poslední době jsem celkově taková kulturní...zmínila bych ještě jedno divadelní představení, ale už nevím, jak se to jmenovalo. Každopádně bylo pěkný :D

I feel…depressed (but well dressed! To nic. Pokračujte.).

Po dlouhé době se naskytla zase nějaká akce, kam bych vážně moc chtěla jít.

Problém je, že jaksi neznám nikoho, kdo by poslouchal podobný styl hudby a byl v dosahu pár kilometrů od Brna, aby mu vůbec stálo za to, sem jezdit.

Maminka mě tam samozřejmě do pěti do rána samotnou nepustí (kde to je? …Jo? Tak to tam budou všichni zhulení!).

Přitom to stojí jenom zatracených 90 korun.

Cituji: "Až z daleké Austrálie k nám zavítá a svou sólovou tvorbu představí https://www.facebook.com/I.am.GPK, kterého milovníci japonské goth elektroniky budou znát z dob jeho působení v kapele GPKISM, na níž se podílel Kiwamu, zakladatel legendárním Blood."

Sice nejsem přímo "milovník japonské goth elektroniky", ale můžu to zobecnit na milovníka "čehokoli japonského". A minimálně Blood mám ráda.

Fuck. Mám politováníhodný život, ano…kdybych radši místo toho šla darovat kostní dřeň nebo dělat něco jinýho užitečnýho. Ale ne, já si tady místo toho musím stěžovat na to, že nemůžu jít pařit. Jsem ztracená existence.

*Pink fluffy unicorn dancing on rainbow ^^*

Pak taneční…
Zjistila jsem, že je míváme společně se třídou, do které chodí moje bývalá spolužačka z prvního stupně. A taky vlastnice. I když mě žádná z nich nezajímá, je to docela náhoda ^^

Lidi jsou tam docela fajn.
Dokonce - a tohle je vážně zajímavý - mám někoho, s kým půjdu na prodlouženou :D

Lituju všechny, co se mnou museli tancovat. Směju se u toho totiž vždycky jako debil, hlavně když se mám dívat spolutanečníkovi do obličeje. Pletu kroky, šlapu klukům na nohy, zkrátka se všemožně projevuje můj taneční anitalent. Who cares ^^

Taky mám dobrou náladu z toho, jak dopadly třídní schůzky. Maminka v domnění, že budu mít zase hrozný známky, slíbila, že mi k Vánocům koupí jistou věc, když mi nebude vycházet nic horšího, než jedna čtyřka. Haha, a já jsem to dala! Pojďme slavit.

Hmm. Radovat se z jedné čtyřky…když si vzpomenu, jak jsem jednou ve třetí třídě dostala dvojku z diktátu a byla z toho na prášky…lidi se zkrátka mění.

Na prvním stupni jsem se ani neučila, a stejně jsem všechno automaticky dávala a byla nejchytřejší ze třídy. Teď sem lůzr mezi inteligentníma lidma.

Jedna holka ze třídy umí chemii snad na deset ročníků dopředu, spolužák vymýšlí perpetuum mobile, další se zajímá o politiku a ví toho pomalu víc, než sami naši politici.

Nechápu, jakým prapodivným způsobem jsem se do takové třídy dostala já.

Yeah, I am looser baby, and i am fucking proud of it. Aspoň něco, na co můžu být hrdá ^^


...To je asi zatím všechno.

Tak se mějte... A mějte rádi jednorožce. Hlavně ty růžový a chlupatý :)

Další info o mojí maličkosti

12. listopadu 2013 v 17:52 | Dev |  Diary
Mám ráda horkou čokoládu. Je mi jedno, jestli v kelímku koupeným v automatu u Tesca cestou na zastávku, nebo z prášku doma. Připadá mi ještě lepší než kakao, když si ho do hrnku nahážu deset lžiček a ještě přihodím pár s cukrem ^^

Hlavně když se večer sama uvelebím u televize, zahrabu se do peřiny, v rukách svírám horký hrnek s čokoládou nebo čajem a u toho se spokojeným výrazem sleduju vyděšené hrdinky nějakého béčkového hororu. Ne, že bych horory považovala za nějaký extra hodnotný a zábavný žánr, to se říct nedá, jen mě to svým způsobem vrací do starých časů. Například když jsme se poprvé ve druhé třídě s kamarádkou dívaly na Kruh (po deseti minutách jsme stejně šly vzbudit její mámu, že se z toho bojíme :D), nebo když jsem si díky nim vypěstovala svou náklonnost k zombíkům. Teď už to není ono, s věkem podobné věci ztrácí kouzlo. Ale zavzpomínat si je fajn.

Je zvláštní, že mě jako úvod k tomuhle článku napadlo mluvit o čokoládě.

Třeba jsem podvědomě chtěla navodit nějakou pěknou atmosféru, jako náhradu za to, že tu zase spamuju Liebster Award :D

Tentokrát od Skeletrona.

Deset věcí o mě…uhm…nestačilo by pár těch informací nahoře ohledně té čokolády? :D
A nominace…s těmi to tentokrát vzdávám úplně, myslím, že už si nikdo nezaslouží, abych ho s tím pořád otravovala :D

-Tvoje barva oči?
Hnědá. Takový ten odstín, kde nemáte ani šedohnědou, ani zelenohnědou, ale prostě jen normálně nudně hnědou.

-Jsi psychouš?
To je tajný, nechceme přece, aby mě zavřeli někam do ústavu, aniž bych před tím stihla dokončit ten zombie transformátor, na kterém pracuju ve sklepě.

-Zombíci: Hot, nebo Not? :DD
Jedině cold!

-Píšeš smajlíky?
Jo. Furt. Člověk pak působí šťastně, mile a neškodně ^^

-Jakej jsi zažila největší trapas?
I kdybych něco napsala, zítra už by to stejně beztak nebylo aktuální :D

-Umíš se ďábelsky smát?
Pokud se ďábel směje jako zhulenej retard, tak jo ^^

-Záporáci, nebo klaďasové?
Je mi jedno, na jaké "straně" je jakákoli postava, pokud se mi zdá dostatečně zajímavá a sympatická.

-Nejhloupější jméno, co může existovat?
Se jmény se smířím, spíš někdy žasnu nad tím, jaké si lidi vymyslí přezdívky a pseudonymy O.o
(Poznámka: co nejdřív si upgradeovat nick na něco inteligentního)

-Do kolikati býváš vzhůru?
O prázdninách třeba do šesti do rána, pokud mám zrovna po ruce nějaký dostatečně zábavný seriál...pokud jdu vůbec spát :D
Jinak jsem ale docela spánkumilovný tvor.
Hlavně když musím vstávat do školy, jdu si lehnout třeba v devět, abych nebyla unavená...teda né že by to pomáhalo :D

-Jakou barvou máš vymalovaný pokoj?
Bílou. Ale je poměrně těžko rozeznatelná, protože jsem ji šikovně zamaskovala plakáty, tapetou, načmáranými texty, a dírami, co zbyly ve zdi po hřebících na random zavěšené věci :D


Uh. A teď se konečně zvednu od noťasu, udělám si tu čokoládu, a naučím se na kytaru tu písničku, na kterou se chystám už několik týdnů.

Tak zatím

Emo je teď zkrátka v módě

9. listopadu 2013 v 20:12 | Dev |  Úvahy a názory
Štve mě, jak většina stylů a subkultur v poslední době mutuje v jakousi komerční slátaninu, u které ani velká část "vyznavačů" pomalu netuší, o co tam vlastně jde.

Chápu, že většinu lidí podobné věci nezajímají, tak o tom nic neví. Ale když o tom nic neví a tváří se, jakože o tom ví první poslední… trochu fail, nemyslíte?

Nicméně ať už si jako příklad vezmete emo, gothiku, punk, nebo cokoli jiného, nedá se současné generaci vyčítat, že věří samým blbostem, protože nic jiného se většinou v Bravíčku nebo na internetu nedočtou.

Postupem času z toho vzniká pořád víc nejrůznějších výmyslů, a vysvětlujte pak někomu, že gothici vážně nemluví pořád jenom o smrti a nenosí jenom fetišistické oblečení jako korzety a černé krajky.

Stačí, když se podívám kolem sebe.

Tak například.

Zkuste se zamyslet, kolik "gothiků" dnes poslouchá symphonic metal, baví se prohlížením obrázků od Victorie Frances a sem tam si zajde na hřbitov, nejlépe ještě večer, protože to je přece tak krásně temné a melancholické. To, že do gothiky žádná z těchhle kravin nepatří, a hlavní roli tu hraje kvalitní hudba, je všem zjevně jedno. Protože oni si vygooglili, že praví gothici musí poslouchat Cradle of Filth a mít rádi temno, berou to v podstatě jako jakýsi filozofický směr, kde všichni milují středověký katedrály, a kdoví co ještě za blbosti.

Dál kamkoli se dnes podívám, narazím na nějakého "emaře", který zná maximálně dvě kapely souvisící se subkulturou (a proč asi narážím zrovna na AA a BMTH =.=), žije v přesvědčení, že je to nějaký "životní styl", přinejlepším ještě tvrdí, že je bisexuál.

Ještě bych se pozastavila nad scene…Má to být o radosti ze života, originalitě, atp. Pochybuju ale, že pointou je nabarvit si vlasy a zaspamovat celý internet svýma fotkama a tvářit se, jak jste "slavní", když máte na fanpage na facebooku pár tisíc lajků. Smůla, protože právě tohle se z tohoto stylu stalo.

Někdo si na sebe navleče tričko s Lordama (protože je to nejdrsnější kapela, kterou si kdy poslechl), a okamžitě se považuje za metalistu, ani ne proto, že by se mu ta hudba snad líbila, ale proto, že chce vypadat hustě.

Možná je to všechno tím, že se lidi najdou v těch "fámách", abych tak řekla, ty se jim líbí a oni je berou jako fakta.

Nebo jen tím, že zkrátka chtějí někam patřit. Jeden rok se stylizují do něčeho, to je pak přestane bavit, tak místo punku vyzkouší třeba visual kei, a až se jim přestane líbit ten, přejdou na steampunk.

Navíc, hlavně co se undergroundu týče, lidi, kteří vážně ví, o co jde, se většinou nepotřebují nijak angažovat na internetu, a ten v dnešní době všichni berou jako hlavní a nejdůležitější zdroj informací.

Ale pravá podstata všech těchto subkultur? Nikoho nezajímá.

…Jsem divná, pokud musím pořád řešit takové blbosti? :D (To byla řečnická otázka, radši ani neodpovídejte ^^)

Nechápejte mě prosím špatně. Nesoudím ostatní podle toho, kolik toho ví o hudebních žánrech.
Jak jsem říkala, vadí mi jen lidi, pro které ten "styl" ani nic neznamená, jen si chtějí připadat zajímaví, a myslí si, že budou něco víc, když ze sebe budou dělat něco, co nejsou (to je krásně ohraná fráze. Ale jak jinak to mám sakra říct :D).

A netvrďte mi, že nikdo takový není, na to takové případy vídám až moc často.

(Když už jsem v tom stěžování si, vidím to tak, že příští článek bude zaměřený na moji neschopnost nastavit layout x( Zítra ho budu muset nějak doladit, teď už na to fakt nemám sílu, jsem ráda, že jsem se dopracovala tady k tomu :D)

Liebster Award (Ano, už i já ^^)

2. listopadu 2013 v 14:01 | Dev
Už se těším, co na tuhle věc budu říkat, až tím bude zaspamovaný celý blog.cz. Ale zatím mi to připadá jako docela dobrý nápad :D

Jde o to, napsat deset informací o sobě, odpovědět na deset otázek od někoho jiného, vymyslet dalších deset a "nominovat" pět lidí, aby na ně odpověděli.

Vzhledem k tomu, že jsem všechno nacpala do jednoho článku, nejprve jsou odpovědi pro Galaxyyy, pro Evil, a pak pro Sim. Moje otázky jsou úplně na konci.

Je jich místo 30 jen 20, protože jsem zjistila, že pokud mi něco vážně nejde, tak je to vymýšlení inteligentních otázek, ale kvůli tomu se snad svět nezboří :)

PART 1 - Od Galaxyyy

10 informací o mé maličkosti

-Můj oblíbený módní doplněk jsou uzávěry z plechovek zavěšené na kožence kolem krku
-Miluju kočky (dobře…viděla jsem nedávno dokument o paní, která chová dvacet koček a dokonce je i "čistí" tak, že je olizuje. Ve srovnání s tímhle moje láska není zase TAK velká. )
-Miluju koťata. Když nějaké vidím, mám nutkání jít se s ním pomazlit
-Pokud jedu autobusem nebo někam jdu, mám zlozvyk pořád dokola přepočítávat placky na tašce, jestli nějaká nechybí
-Když sleduju Simpsonovi nebo podobné seriály, dívám se, jestli tam neuvidím nějaké iluminátské symboly
-Ráda občas poslouchám Nightcore
-Hrozně se mi líbí nepřirozeně barevné vlasy
-Mám ráda sladké dětské Orbit žvýkačky
-Traumatizuje mě braní krve
-Nemůžu usnout, dokud nezavřu dveře u všech skříní a nezatáhnu pořádně závěsy

Odpovědi:

1. Ktorú pesničku počúvaš v poslednej dobe najčastejšie?
Těžko říct, záleží u mě hodně na náladě…ale posledního tak půl roku si prakticky dennodenně pouštím něco od Blood on the dance floor.

2. Všade sú sovy.. na tričkách, prsteňoch a pod. Máš rada sovy? :D (Priznám sa, ja mám sošku.)
Líbí se mi ty živé. Třeba sova pálená mi vždycky připadala hrozně roztomilá :D

3. Čo ťa fascinuje?
Mentalita některých lidí.

4. Facebook? Twitter? Nič? Prečo?
Ze sociálních sítí jen facebook. Uvažovala jsem o ask.fm, ale když se občas kouknu někomu na účet a čtu, co tam jsou lidi schopni napsat, už se mi do toho tolik nechce :D

5. Aký je tvoj obľúbený jazyk?
Slovenština :D Nejlíp v podání nějaké mladé slečny.
A pak latina. Je to mrtvý jazyk, takže jím nikdo oficiálně nemluví. Taky ji občas používá v textech moje oblíbená kapela. A máme hodnou učitelku, takže jsem vůči ní ve škole ani nezískala takovou averzi, jako k jiným jazykům, které se musím učit :D

6. V akej krajine by si chcela bývať?
Když si odmyslím politiku a smýšlení obyvatel, Česko mi docela vyhovuje. Hodně zemí bych chtěla navštívit, ale rovnou tam bydlet, to asi ne.

7. Chcela by si byť súčasťou nejakej kapely?
Of course! Svojí vlastní. Občas se pokouším o nějaké texty nebo se pořádně naučit hrát na kytaru ^^

8. Na aký koncert by si chcela hneď teraz ísť? :D:D
Záleží na tom s kým, a hlavně na ceně a místě :) Univerzální odpověď je BOTDF nebo Blutengel. Na ty mám náladu vždycky :)

9. Čo máš na Slovensku/Česku najradšej?
Asi že to tu znám, bez problémů se tu domluvím a mám tady lidi, na které spoléhám.

10. Si poverčivá?
Pověrčivá v pravém slova smyslu ne. Nevěřím na pověry jako takové…pokud věřím nebo se bojím nějakých blbostí, jsou to většinou ty, které si nějak podvědomě vsugeruju sama O.o

PART 2 - Od Evil

(Dalších) deset faktů o mé maličkosti

-Mám moc ráda fuchsie
-Nemám ráda debaty přes internet "o ničem"
-Kdykoli se pokouším nafotit, žádná z fotek není podle mých představ >.<
-Zbožňuju nekonfekční korzety
-Párkrát jsem se pokoušela nějaký si ušít :D
-Mám moc šikovnou maminku, která nakonec jeden vytvořila za mě ^^
-Často na ni bývám bezdůvodně zlá
-Nechápu, proč lidi vyhazují tolik peněz za značkové oblečení
-Mám zvláštní citový vztah ke své kytaře
-Přála bych si umět hrát na bicí, varhany, harfu nebo housle

Odpovědi:

1. Nejoblíbenější jídlo a pití?
Koprovka (od babičky, všude jinde, kde jsem ji jedla, ji měli hnusnou). A pití…většinou něco podivného, co si sama namíchám :D Ale často v tom bývá džus v kombinaci s horkým čajem a kostkami ledu ^^ Zkrátka co je zrovna po ruce.

2. Nejlepší zážitek z koncertu/festivalu?
Asi když Dave Gahan z Depeche Mode dal Martinovi pusu k narozeninám…? :D

3. Nejoblíbenější celebrita? Proč?
Jayy von Monroe. Nepatří mezi ty, kteří by nějak skvěle zpívali nebo měli kdovíjak úžasné písničky, dokonce ani ten hudební žánr mě nějak moc nebere, ale na druhou stranu mi připadá sympatický.
Taky mě napadl Sid Vicious…ale nejsem si jistá, jestli by chtěl být označován za celebritu.
A pak Siouxsie Sioux…teď to utnu, nebo bych skončila u toho, že bych jen vypisovala svoje oblíbené celebrity :D

4. Veřící/nevěřící? Proč? A jaký máš názor na víru?
Máma není věřící, proto mě k víře nikdo nikdy nevedl (spíš k jistému respektu z podobných věcí). V devíti letech jsem si k tomu kdovíjak našla cestu, začala chodit do kostela, náboženství, nechala se pokřtít, a byla jsem šťastná.
Asi ve dvanácti jsem od toho začala upouštět. Pořád jsem věřila v Boha (to svým způsobem i teď), ale na všechno jsem začala získávat nový pohled. Řekněme, že jsem se dostala do věku, kdy jsem nad vším sáhodlouze přemýšlela a na všechno musela mít svůj názor (a tohle se postupem času zhoršovalo ^^).
V současnosti je můj pohled úplně odlišný. Všechno, co jsem si myslela dřív, nějakým podivným způsobem zdegenerovalo a podlehlo mým sklonům všechno rozebírat. Za křesťana se teď nepovažuji ani náhodou. Věřící ani víra mi nevadí. Naopak, mám hodně věřících přátel, které mám moc ráda. Ale náboženství jako takové ano. Je to podle mě soubor nesmyslných pravidel, manipulace s lidmi, která, když se nad tím zamyslíte, vede především k nenávisti.

5. Prvotní důvod, proč sis založil/a blog?
Baví mě dělit se s lidmi o to, co napíšu, číst si jejich články a názory, diskutovat v komentářích, atp.

6. Nejhorší a nejlepší zážitek ze školních let?
Nejlepší...asi když jsem udělala přijímačky na gympl :D Nadšení trvalo tak první měsíc. Než jsem si uvědomila, že od primy už to nebude jenom o flákání se, ale že se budu muset začít fakt UČIT O.o Haha. Doteď jsem s tím pořádně nezačala a jsem ráda, že nepropadám.
A nejhorší, asi celá pátá třída? S tím, jak se ke mně chovali někteří spolužáci.

7. Setkal/a ses někdy s nějakým svým blogovým kamarádem osobně? Pocity?
Pokud setkala, tak o tom nevím :)

8. Řídíš se spíše srdcem, nebo rozumem?
Podle situace. V některých chvílích si můžu dovolit jednat podle toho, co cítím, a co považuji za správné. V jiných bych měla naopak dělat to, co ode mě očekávají ostatní.

9. Máš nějakou sbírku něčeho? Čeho a proč to sbíráš?
Oficiálně to nesbírám, ale podařilo se mi nashromáždit celkem slušné množství čajů. Většinou zelené, japonské, takové ty kvetoucí…Řekla bych, že jsem si na jejich pití vypěstovala takovou malou "závislost" :)

10. Cítíš se šťastný/á?
Nijak zvlášť, ale ani si nepřipadám nešťastná. Takový příjemný průměr.

PART 3 - Od Sim

(Posledních) 10 faktů o mě

-Baví mě upravovat a šít oblečení
-Mám ráda filmy o zombících
-Dřív jsem pěstovala mučenku, která mi umřela
-Nelíbí se mi, když lidi ostatní odsuzují na základě toho, co udělali, aniž by věděli, co je k tomu vedlo a jak přemýšleli
-Poslouchám hodně hudebních žánrů, které když vyslovím před běžným člověkem, ani neví, že to existuje
-Když mi někdo řekne, že jsem divná, potěší mě to
-Mám seznam o přibližně 60ti položkách, kam si píšu nápady na povídky, které JEDNOU plánuji zpracovat
-Kdykoli se snažím nějaký geniální nápad na povídku zrealizovat, zjistím, že to nevypadá vůbec podle mých představ >.<
-Jednu dobu jsem byla fanatická yaoistka
-Zjistila jsem, že data do dějepisu, která si doopravdy pamatuju a vzpomněla bych si na ně i o půlnoci, znám jedině z power metalových písniček

Odpovědi:

1. Nejoblíbenější knížka, kterou jsi kdy četl/a?
Asi Sága Darrena Shana. Vzhledem k tomu, že má 12 dílů, vycházela podstatnou část mého dětství ^^ Doteď si pamatuju, jak jsem se rozbrečela, když mi máma dala třetí díl, a jak jsem každou chvíli chodila kontrolovat knihkupectví, jestli náhodou nevyšlo pokračování :)

2. Věříš v něco?
Ano.

3. Oblíbené roční období. Proč?
Podzim. Mám ráda šedivou oblohu, podzimní počasí, není moc teplo, ale ani taková zima, občas déšť, líbí se mi barevné listí všude kolem, sbírání jablek na zahradě, dělání moštu s rodinou…

4. Jakou zemi bys nejradši navštivil/a?
Japonsko :)

5. Co nejraději nosíš za oblečení?
Jak kdy, mám pár oblíbených kousků, ale ty právě moc nenosím, abych si je nezničila ^^

6. Jaký máš nejhorší zlozvyk?
Mám jich hodně, těžko říct, který je nejhorší :D

7. Kdyby si se měl/a ocitnou v nějakém seriálu, jaký by to byl?
Ještě před pár lety bych nadšeně odpověděla, že jednoznačně Buffy :D Teď bych váhala mezi několika anime…ale pravděpodobně bych vybrala Kuroshitsuji, děj se odehrává ve Viktoriánské době, to by se mi líbilo :)

8. Umíš vařit?
Jak co :D Základní jídla zvládám, ale ráda improvizuju a experimentuju, takže tím si to většinou pokazím.

9. Jaký je tvůj oblíbený text nějaké písničky?
Hodně textů od skupiny Blutengel. Dejme tomu Behind the mirror- ten mám napsaný na zdi nad zrcadlem :)


10. Jaký je tvůj největší sen?
Být absolutně šťastná (vidíš Sim, jsme dvě, kterým se tohle klišé líbí :D). Což zahrnuje splnění spoustu jiných menších snů.

And finally:

Moje otázky.
(Aby se neřeklo, dopsala jsem tam nějaké ty nominace, ale odpovězte si samozřejmě, komu se bude chtít, navíc, ani nevím, jestli se všichni ti "nominovaní" k tomuhle článku dostanou, tak je to vážně jen takový návrh :) Můžete mi pak do komentářů hodit odkaz na blog, abych si mohla počíst ^^)

-Který hudební nástroj tě nejvíc fascinuje?
-Kterým vymyšleným/mytickým stvořením bys chtěla být?
-Je nějaká slavná osobnost (nebo vymyšlená postava), kterou mají všichni rádi, ale ty ne?
-Chtěla bys nějaké tetování? Jestli ano, tak jaké, proč, jaký by pro tebe mělo význam…?
-Co si myslíš o soutěži "Československo má talent"? :D Sleduješ ho?
-Narazila jsi v poslední době na nějaký obrázek, který tě hodně oslovil?
-Která je nejstarší kapela, kterou posloucháš?
-Máš z něčeho strach, i když víš, že k tomu nemáš důvod?
-Které divadelní představení z těch, která jsi viděla, tě nejvíce nadchlo?
-Máš nějaké oblíbené místo, kde ráda trávíš čas?

Nominace: Christine, Galaxyyy, Sim


Moje otázky č. 2:
-Jak vznikla tvoje přezdívka?
-Myslíš, že přes internet může vzniknout skutečné přátelství nebo láska?
-Která knižní postava tě nejvíce oslovila?
-Jak by musel vypadat cizí člověk, aby tě to přimělo ho oslovit?
-Který film v tobě zanechal nejvíce negativních pocitů?
-Je podle tebe správné testovat léky na zvířatech?
-Přemýšlel/a jsi někdy nad tím, jestli existuje peklo?
-Co bys v životě chtěl/a vyzkoušet, ale víš, že je nepravděpodobné, aby se ti to podařilo?
-Co ti dokáže spolehlivě zvednout náladu?
-Oblíbená hláška z filmu/seriálu? :D

Nominace: Evil, Lana Donnalyn, Skeletron, Taj