Říjen 2013

White nightmare

29. října 2013 v 19:29 | Dev |  Fotím
Před pár dny jsme byly u kamarádky nafotit nějaké fotky. Nakonec z toho vzešlo několik neobvykle divných (protože by se tak normání člověk asi ani nikdy nefotil) a neobvykle děsivých (protože na nich figuruji já >:D) exemplářů.

První část focení probíhala na balkoně před domem. Žel bohu, sundala jsem si brejle, tak jsem se nemohla kochat výrazy kolemjdoucích (i když mám dojem, že za celou dobu kolem nás prošel tak jeden člověk :D).

Poté jsme se přesunuly do úžasné zahrady, plné všemožných kytek a keřů (které jsou hlavně teď na podzim nádherné) ^^

Následovalo pár fotek ve sklepě, kde se nacházel podivuhodný arzenál nejrůznějších pilek, obřích nůžek a podobných psycho věcí.

Výsledek zahrnuje několik desítek fotek, z nichž jsem vybrala tři, na kterých mi v zájmu všech není vidět tolik do obličeje :D (aneb ukázka toho, jak se baví psychopati, když mají k dispozici moc volného času)

Kochám se listem:


U sklepa :3

A na závěr:

Uh, ani jsem je - až na velikost - nijak neupravovala, takže to podle toho vypadá. Mimochodem, vážně bych už měla zapracovat na nějakém pořádném článku O.o
Každopádně...pěkný zbytek dne :)

Dev

This is fucking awesome :3

21. října 2013 v 14:57 | Deversari |  Japanofilní rubrika
Je zajímavé sledovat, jak se postupem času počet (a úroveň) článků na mém blogísku u jednotlivých měsíců snižuje ^^

Ne, že by nebylo o čem psát. Ono je. Ale nejsem si jistá, jestli jsou to všechno věci hodné toho, aby je spatřilo světlo internetu.

Ale o tohle se s imaginárními návštěvníky svého blogu podělit musím ^^

V podstatě jsou to obyčejné kočičí uši, které reagují na vaše mozkové vlny. Pokud se soustředíte, jsou napřímené, a pokud ne, sklopí se.

Vážně, nechápu, jak někdo může být tak geniální, aby TOHLE vymyslel :D



Jakožto někdo, kdo pomalu vykrvácí nad každým anime, ve kterém se třeba jenom objeví něco s kočičíma ušima, jsem si je připsala na "seznam věcí, které si jednoho krásného dne MUSÍM pořídit". A že je to hodně dlouhý seznam…ale třeba se k nim jednou dopracuju ^^

Na druhou stranu, takhle si je plánuju koupit už asi půl roku, a pořád jsem se k ničemu neodhodlala.
Hlavně nevím, jestli mám věřit ebay a objednat si je tam. Taky se bojím, že když je budu kupovat kdekoli jinde, tak ani nebudu vědět, co jsem to vlastně objednala, protože se na japonských e shopech jaksi nevyznám (a nejsem si jistá, do jaké míry by mi pomohl google translator) :D
Budu doufat, že moje úchylka na neko anime characters tyhle menší překážky překoná ^^

(Haha, tohle už je oficiálně druhý článek u rubriky, kterou mám založenou několik měsíců, a ze začátku jsem myslela, že u ní toho budu mít nejvíc :D)

Nejoblíbenější české kapely

13. října 2013 v 20:01 | Dev Zombie |  Zombíkárium
Nadpis je vskutku originální, jen co je pravda. Ale moje mozkové buňky jsou momentálně příliš vysílené úkolem do matiky (na kterém pracuju průběžně už celý den, a stejně ho pořád ještě větší část zbývá =.=), takže si musíte vystačit s tímhle ^^

O českých kapelách chci napsat článek už delší dobu, ale většinou ztroskotám na tom, že nemám náladu, nebo zjistím, že těch oblíbených kapel mám tolik, že nevím, které vybrat (a vypisovat všechny…to by byl ten článek až nechutně dlouhý).
Nakonec jsem to vyřešila jednoduše - dám jich sem pár, a postupně kdyžtak doplním.
Prozatím pět…pětka je hezký číslo ^^ (pokud zrovna není v mém studijňáku).

Je škoda, že když české kapely pomalu ani nemají šanci prorazit do zahraničí, nemají zdaleka takovou posporu, jakou by si zasloužily, ani u nás.

Rimortis
Rimortis jsem "objevila" na koncertě, kam jsme původně jeli kvůli Kornům. Je možné, že kdybych si od nich něco pustila před tím, neoslovili by mě takhle. Jenže ta atmosféra z koncertu se nedá srovnat s tím, když si něco pustíte jen doma na youtube (přičemž když říkám "koncert", spíš přeháním, bylo tam odhadem tak 100 lidí). Ještě si pamatuju, že tam byl takovej malej chlapeček, hrozně roztomilej :D Odhadem deset let, v kožené bundě, blonďatej, a znal od nich všechny texty. Mám takové akce ráda, cítím se tam rozhodně líp, než v nějaké uzavřené hale s tisíci lidí.



Green Monster
Psychobilly. Trochu mě překvapilo, když jsem zjistila, že v Česku máme tak dobrého představitele tohohle žánru ^^



Inferno
Český black metal by se v klidu vyrovnal světovému, to mi nikdo nevezme.
Tady je navíc vokalistovi skvěle rozumět:



Noctambulant

A to nejlepší nakonec ^^

XIII století
Gothic rock. U nich bylo těžký vybrat jednu písničku, všechny mají boží. Nádherné texty, nádherné...prostě všechno.


Toť pro zatím vše. Loučím se na následujícíh několik let, než se zase dokopu k tomu něco napsat ^^

Dev

Prague sweet Prague

9. října 2013 v 18:22 | Dev Zombie |  Úvahy a názory
Do Prahy nejezdím moc často.
Když jsem byla malá, tak většinou za tetou, která tam bydlela. Potom párkrát se školou…a naposledy v srpnu na Depeche mode. A kdo ví, za jak dlouho se tam dostanu příště.

Je zvláštní, že ať navštívím jakékoli město v ČR, pořád se tam cítím více méně "jako doma". Zatímco Praha…v té si naopak připadám jaksi zvláštně ztracená. Všude moc lidí. Moc příležitostí, kde zabloudit. Moc zmatku. Kdybych tam bydlela, viděla bych to pravděpodobně jinak, ale nemůžu si pomoct…po našem klidném zapadákově je to zkrátka vážně velká změna ^^ Líbí se mi, moc. To jo, ale jak říkám. Zkrátka nezvyk.

Když jsem přemýšlela, o čem článek napsat, nejprve jsem si zadala na youtube "Prague", jestli mi to nenajde nějakou tematickou písničku nebo zajímavé video. První, na které jsem klikla, pojednávalo ve zkratce o tom, že Prague patří do západní Evropy a je to hotový ráj zlodějů a dealerů.

Youtube jsem teda raději zavřela.

Že je to naše hlavní město, všichni ví, že tam je Orloj, taky všichni ví, (a Debilní kecy Pražáků všichni viděli), takže vzato kolem a kolem nevím a neznám nic, co by ostatní neznali a o co by stálo za to se podělit (vycházím z toho, že běžného čtenáře nezajímají poznatky, jakože Praha je jeden ze světově nejúspěšnějších producentů gay porna a podobně. Vážně nemůžu za to, že chytré a zajímavé věci si zkrátka nepamatuju O:)).

Ale obecně myslím, že lidi Prahu zbytečně podceňují.
Je pravda, že v poslední době je to spíš turistická atrakce, kde si často za rozumný peníze nemůžete koupit ani pověstné české pivo. Ale pod vším tím chaosem a předraženým zbožím a turisty s foťáky je pořád ta krásná, tajemná historická Praha.

I když je těžké ji v dnešním moderním, uspěchaným světě vnímat.

Zombie Walk

3. října 2013 v 20:11 | Deversari |  Diary
Včerejší zombie walk byl naprosto epický ^^

Počítala jsem s tím, že vypadat jako zombie není žádná věda. Vezmu si normální oblečení, trošku ho zakrvím, dám na sebe bílý make-up, a jde se.
Nakonec mi ani nic jiného vlastně nezbylo vzhledem k tomu, že konečné kostýmy jsme s kamarádkou vymyslely až ve škole téhož dne, kdy se měla akce konat.

Ale jakmile jsme dorazily na místo, první věc, která nás napadla: "My mezi zbytkem vypadáme tak…civilně O.o" No vážně. Bylo tam tolik lidí, co si na vzhledu dali očividně hodně záležet, měli všechno promyšlené do posledního detailu. Řezník s megasekáčkem na maso, polonahej borec s řetězem kolem krku, všichni na sobě měli litry červené barvy, na obličejích latex jako kousky utrhané kůže…
Vypadaly jsme tam trochu moc normálně, jen v bílých pláštích. Bílých pláštích upgradeovaných nejrůznějšími fleky, které jsme hned po návratu domů vypraly, abychom je mohly příští den s nevinným úsměvem vrátit učitelce chemie ^^
Já jsem si kolem čela a jednoho oka omotala zakrvácený obvaz, díky čemuž jsem měla trochu problémy s periferním viděním, a párkrát jsem skoro vrazila do sloupu. Aspoň to dodalo na důvěryhodnosti mému roleplayi zombie ^^

Než se dostavila většina účastníků, a civilové s foťáky se odebrali k nim, vyfotil si nás nějaký starý pán. Hezky poprosil, poděkoval, takový milý děda. Ještě nás pochválil, že jsme "Holky na vdávání". Celá já, no ^^ :D

Po půl hodině, kdy se ujasnila pravidla, a všichni se shromáždili, se mohlo vyrazit.

Zezačátku pár lidem trvalo, než se vžili do role, a místo rozpačitého rozhlížení se a váhání začali hezky sténat a kulhat, ale po pár metrech už to všem šlo docela obstojně.

Měla jsem trošičku problémy nesmát se, vzhledem k tomu, že za námi šla nějaká partička, která měla v jednom kuse hlášky jako: "Nesměj se a choď jako debil!", nebo "Vypadáme spíš jak zhulení, než jako zombie", a pak, když přijížděla tramvaj: "Mozky jedou! Hamí!"

Asi kilometr a půl dlouhá cesta nám zabrala ploužením přibližně hodinu, potom následovala after party. My dvě jsme, jakožto vzorné studentky, které příští den čekala laborka na sedmou, musely jít brzy na autobus, tak jsme tam zaskočily aspoň na pár minut. Je mi to líto, ráda bych tam zůstala aspoň půl hodiny, když už nic…


Každopádně příště určitě vyrážím zase! ^^ Jenom si musím vymyslet nějakou hodně dárk a ívl nepřekonatelnou imič, a vypilovat přízvuk při sténání…jo, a vzít kvalitní foťák ^^

Nějaký dobrý člověk už dal pár videí na youtube, kdyby měl někdo zájem se podívat :)


+ odkaz na nějaké fotky zde.