Září 2013

Cyber gothika

27. září 2013 v 21:02 | Dev Zombie |  Zombíkárium
Při vší upřímnosti, vždycky mě na cybergothicích zajímal spíš vzhled, než hudba nebo cokoli jiného. Ale uznejte, že se na ně hrozně dobře dívá :D Článek obsahuje jen můj kratší komentář, ještě kratší definici, se kterými prudce kontrastuje počet fotek ^^ + videa na konci.

Co jsem si všimla, dost se vedou debaty o tom, jestli cybergothika vůbec patří do gothiky. Já osobně to tak nehrotím. Od doby, co existuje "gothic metal" a gothici jsou zakomplexovaní hřbitovofilové, co si libují ve smrti, to jde stejně s celou subkulturou do kelu, tak co.

Na druhou stranu, proč by nemohla? Už tak do gothiky patří nejrůznější…podžánry, či jak to říct, jejichž příznivci se oblékají každý úplně odlišně, poslouchají rozdílnou hudbu, pro každého to znamená něco úplně jiného. Tak proč by se tam nemohla řadit i cybergothika?

Styl sám o sobě není moc starý. Dost k jeho rozšíření pomohl, předpokládám, také internet, a i tak není tak notorický známý jako emo nebo gothika (dovolím si dodat, v tomhle případě je internet spíš zmrvil, když si člověk uvědomí, co bývali dřív, a co jsou teď).

Přesto mě překvapilo, když jsem sledovala na youtube poslední WGT, kolik cybergothiků tam bylo.

Co se vzhledu týče, často u lidí inklinujících k tomuto stylu vidíte dlouhé, barevné dredy, kontrastující s černými vlasy, respirátory, obecně často černou barvu v kombinaci s nějakou barevnější, návleky na lýtkách a síťované nebo roztrhané punčocháče a rukávy, u dívek jsou taky oblíbené korzety.

Hudba...elektro, EBM, industriály. Jak jsem říkala, nijak zvlášť se v tomhle odvětví neorientuju, a snad jediné kapely, které z něj poslouchám, je Eisenfunk, Miss Construction (s Chrisem Pohlem od Blutengela!! :D) a Alien Vampires…Jinak zkuste googlit :)

I když je styl ve své podstatě takový spíš futuristický a "umělý", přiznám se, že co se vzhledu týče, moc nemusím takové to přehnaně plastové, umělé, napohled levné oblečení…prostě většinou to, co vám jako první vyjede, když na ebay zadáte "cybergoth".
To už postrádá tu originalitu, nemyslíte? Když se někdo začne hlásit k nějaké subkultuře proto, aby byli "zajímavý"…a pak se mu to stejně nepodaří, když si jako ostatní takoví nakoupí to stejné oblečení v metalshopech a na ebay. A nemá šanci vyrovnat se to handmade oblečení ^^

Obrázky:

Tahle se mi moc líbí.

















Jeden z mála cybergothiků mužského pohlaví, na které jsem narazila






Nakonec industrial dance.
Pokusit se je naučit byla asi jediná z věcí, které jsem si naplánovala na prázdniny, a vážně ji dodržela :D Ono to není tak těžké, když to chvíli zkoušíte a zjistíte, jak na to.
Když se pořádně podíváte na tohle video, zjistíte, že tam pořád dokola opakuje ty stejné pohyby, ale...i tak je dokonalá ^^ Nádherná, hlavně když se občas usměje. Nebýt toho, vypadala by jako robot...



A ještě jedno. Tohle jsem sem nemohla nedat, vzhledem k tomu, že je od jedné češky, a já jsem velký vlastenec (ehem ^^)
Nejvtipnější je, že bydlí přesně tam, kam chodím do školy a chodila do třídy s mými současnými spolužačkami. Už asi rok plánuju, jak jí napíšu na facebooku. A budu to plánovat asi do doby, než si uvědomím, že to bude jenom další z věcí, které donekonečna odkládám a nikdy neudělám :D I hate myself for this.
Uznejte, že je úžasná. Má takové plynulejší pohyby, než jsem viděla u ostatních.
A je mladší než já.
Fuck.
Hned si připadám zase o něco neschopnější :D


Toť vše.
Loučím se :)

Dev

What´s on my zombie mind...^^

24. září 2013 v 17:39 | Dev |  Diary
Konnichiwa!
Jo, i v životě tvora tak realistického, jako jsem já, se občas přihodí něco, co z něj na pár dní učiní téměř optimistu.

Jako například, že budu mít nové kombo :3

Teda…ono je to spíš takové staré nové kombo. Bratranec se zmínil, že jeho kamarád jedno prodává, prý ho má dva roky, a kupuje si nový.
30 wattů za litr a půl. A novej kábl jako bonus zadarmo. Za to, že mu prý bratránek koupil bagetu :D

Neplánuje se někdo čirou náhodou v říjnu zúčastnit brněnského zombie walku? Měl by jedinečnou příležitost vidět mě bez make upu >:D
Možná i na Afterdark fair...ale tím už si nejsem tak jistá, vzhledem k tomu, že mě nenapadá žádný potencionální adept, který by se mi hodil jako doprovod.

Za pár hodin mě čeká zahajovací akce k tanečním. Prý tam bude módní přehlídka a zpěvák, co byl v superstar. To je, co?! Musím si nachystat památníček na autogram a foťák, protože se vážně celej rok netěším na nic jinýho, než uvidím nějakýho vola z úžasné komerční soutěže, kterýho platí beztak z mých peněz, co jsem do tanečních vrazila. Hmm. Přemýšlím, že se zdejchnu nějakou dobu před koncem, musím ještě dneska dodělat matiku (aneb potřebuju rozumnou výmluvu, proč jít pryč, abych tam nemusela trpět). Pokud ovšem trefím zpátky domů. Na místo jedu autem s kamarádkou, ale zpátky...no, řekněme, že z představy, že bych v devět večer bloudila po Brně a hledala svou zastávku, dvakrát nadšená nejsem. Na takové situace já jsem totiž expert.


Momentálně pozvolna likviduju zbytky čokolády z pařby na počest mého zestárnutí, poslouchám jednu geniální kapelu, a vymýšlím, co si obleču do těch tanečních. Abych vypadala jakože "společensky".
Už jen ta představa...já, jak tancuju valčík na podpatcích. Nevím, jestli to bude větší "zážitek" pro mě, nebo pro ty, kteří mě budou sledovat :D


Lidé pod schody

19. září 2013 v 21:08 | Dev |  Zombíkárium
(People under the stairs
1991
Wes Craven)

Ve filmu najdete:

-Sklep plný bledých, divných lidí, z nichž jeden z určitého úhlu pohledu připomíná Nergala od Behemothu (ano, trvám na tom, že je to podstatná informace!! ^^)

-Borce, který při střelbě z brokovnice zdemoluje polovinu vlastního domu, přičemž s brokádou v ruce po domě pobíhá v onýtované, kožené sado maso kombinéze

-Strašidelnou, ale hodnou holčičku

-Strašidelné, ale zlé její nevlastní rodiče

-Přiměřené množství krve a dokonce i docela vymyšlenou zápletku

-Švába

Děj:
Pár zlodějíčků při pokusu vykrást dům zjistí, že jeho obyvatelé nejspíš nepatří mezi lidi, na které běžně narážíte. Na oknech mají mříže, dveře pod proudem, po domě jim pobíhá krvežíznivý pes, ze stěn se ozývají divné zvuky.
Postupně jeden z nich, malý chlapec, zjistí, co se v domě děje: dva sourozenci kradou malé děti, a když nějaké z nich vidí/mluví/slyší zlo, jednoduše mu vyříznou oči, jazyk nebo uši, a pošlou ho do sklepa. Momentálně s nimi žije zakřiknutá dívka, která je považuje za své pravé rodiče, a nikdy neopustila dům. Chlapec se rozhodne zachránit ji dřív, než skončí s ostatními ve sklepě.

Můžu říct, že mě film docela bavil, už kvůli oblíbenému režisérovi ^^

PS: je to už nějaká doba, co jsem to viděla, takže i když je tenhle článek zoufale krátký, možná tam najdete menší chyby...takže se omlouvám :)

„You won´t be young forever. Nor will anyone.“ Happy birthday…

15. září 2013 v 20:35 | Dev |  Diary
Jsem stará. To hned na úvod.
Před pár dny jsem se svojí rodinou šťastně oslavila narozeniny, takže trpím lehkou depresí smíšenou s radostí z nových věcí. Je fajn, když se chováte na třináct a je vám třináct…ale když se chováte na třináct, a je vám oficiálně sedmnáct? Divný, no :D

A z toho, že na příští týden plánuju nějakou pařbu s kámošema a má být hrozné počasí, taky nejsem dvakrát na větvi…grrr.

Tematická písnička. Moje milovaná ^^ Z jejíhož textu jsem vytvořila nadpis, protože na nadpisy u článků nějak nemám fantazii, jak jsem zjistila. Uznejte, že je nádherná. Miluju darkwave.


Jakožto správný egoista se pochlubím pár věcmi, které mi darovali mí rodinní příslušníci ^^

1) Kytka. Jednoduše nádherná. Ale stejně bych ty karafiáty a růže viděla raději někde růst než natrhaný ve váze.


2) Jídlo (!!^^)
(viz. taktéž fotka nahoře)
To žlutý se prý jmenuje karambola, voní to podobně, jako moje zesnulá mučenka, a to druhý zvláštní má být kaktus. Jinak mango, fíky, granátový jabko… to už asi poznáte :D Jak se znám, budu si to šetřit co nejdýl, dokud jednoho dne nezjistím, že je to shnilý.

3) Sukně
Jo, i bytost jako já občas nosí oblečení odpovídající jejímu pohlaví. Navíc ta barva...:3


3) Skate. Ne, nedělám si srandu, vážně věřím tomu, že se na tom nezabiju a dožiju se příštího měsíce :D

Konečně si nebudu muset půjčovat ten bratrancův. Mimochodem, měli jsme spolu duchaplný rozhovor (jiné se od nás ani čekat nedají ^^):

On: já když jsem si pořídil ten svůj, měl jsem u toho asi šestistránkový manuál, kde psali, že když se zabiju, oni za to nejsou zodpovědní.

Já: Hm? Já tady mám jenom jeden odstavec. A píšou, že to má nosnost 50 kg (ehem…:D) a nejhorší možný úraz je zlomenina.

On: Tak to máš dobrý, až se zabiješ, můžeš je zažalovat za to, že to tam nenapsali a nevarovali tě!


Je to jenom nějaký levný šunt za pár stovek, ale zatím jezdí a drží v celku, tak dobrý :D
Nápis říká "Pink makes it punk". Styl písma strategicky obšlehli od Sex Pistols. Ještě je tam v rožku nápis "The Exploited". Aspoň něčím to zachránili. Nemám moc v lásce věci, kam vrazí slovo "punk" jenom proto, aby to lidi kupovali.

To byly ty, ze kterých jsem měla asi největší radost. Teď si půjdu někam zalézt a sníst bonboniéru, abych zahnala depresi z toho, jak děsivě rychle stárnu. Člověk si hned víc uvědomí, jak málo času má na napsání yaoi bestselleru a založení světoznámé kapely =.=

Rainy mood

9. září 2013 v 17:35 | Dev |  Diary
Se začátkem školního roku maminka tradičně rozjela akci s názvem "znemožnit dceři přístup k internetu, aby se místo toho učila".

Takže mám momentálně pár hodin na to napsat článek, zkontrolovat počiny oblíbených blogerů, podívat se na fb a zjistit, že mě nikdo nepotřebuje, a pracovat na nové challengi - naučit se konečně hrát LoLko. Já fakt nemůžu za to, že nejsem schopná pochopit, v čem je Ahri lepší než Akali nebo jak mám zařídit, aby ty jejich zatracený schopnosti dělaly přesně to, co po nich chci :D Většinou mám naopak pocit, že když se pokouším o cokoli jiného, než opakované mačkání dvou kláves, zpravidla to nevyjde. Navíc jsem jediná, kdo asi každých deset vteřin umírá. Prvních pár her, dobře. Ale když už to hraju kdovíjak dlouho a nejde mi to…tak WTH :D Ale pořád mě to (k neštěstí mých spoluhráčů) baví.

Člověk, se kterým jsem zítra měla v plánu jít ven, pro jistotu raději onemocněl. Ne, vůbec jsem se na ni netěšila. Vůbec mi to není líto. Ani trochu.

ALE. Aspoň něco pozitivního: vrátili mi mobil z opravny ^^ I když za dobu, co byl rozbitý, jsem si stihla zvyknout na jiný, takže tak nějak nevím, jestli vůbec mělo cenu nechávat ho opravovat…ale jo ^^

A prší, lidi, prší!!! Když jsem před pár dny čekala na autobus, vyfotila jsem si duhu:

Duhy mám ráda. Jsou takové barevné a svým způsobem povzbuzující. A zároveň děsivý.

Vidím to tak, že pro zatím končím, a jdu se odebrat do League of legends zajistit prohru nějakému týmu, který potká to neštěstí, že budu na jejich straně.


*Dev*

School is evil (but so do I)

5. září 2013 v 19:49 | Dev |  Diary
…mám moc přehnaný sebevědomí, když jsem doufala, že to v našem vzdělávacím institutu vydržím v pohodě aspoň první měsíc?

Evidentně jo.

Debilní škola. Debilní učení. Pár fajn lidí… ale debilní učení. Debilní projekty. Za první tři dny, TŘI DNY kdy jsme se dva z toho ani neučili, už vím, že budu muset sesmolit ročníkovou práci, projekt do zemáku a referát do latiny.

Jo, a za dva týdny prý píšeme z frániny opakovací písemku "na všechno". Jakože na všechno, co jsme kdy brali. Na to samozřejmě kašlu, posledně jsem se na takovou písemku učila asi deset hodin, a co jsem dostala? Áno. Pětku, správně.

Nejhorší je, když si uvědomíte, kolik času života tím vším zabijete.

A taky ten na nervy lezoucí stereotyp. Všechno pořád dokola…dokola…dokola…a pak budou zase prázdniny…pak zase škola…a pak zase…a zase… a zase… a pak půjdu pracovat…a pak umřu…a pak ožiju…a budu zombie…a zosnuju krvavou pomstu světu >:D

Navíc to vypadá, že většinu týdne máme oběd ve stejný čas jako x dalších tříd a půlka základky a družiny, takže stání ve frontě zabere s trochou optimismu dvacet minut. Což je vzácný čas, který bych místo toho mohla věnovat doučování se látky na odpoledko.

Nemluvě o těláku, kde jsem skoro zdechla.

Kurva.

Hrozně mi chybí dva lidi.

Nejen oni, ale…tihle dva obzvlášť. Hlavně proto, že já jim beztak ne (a psaní na fejsbuku a nějaký posraný lajky fakt nepovažuju za důkaz, že těm lidem na vás záleží).

Hmm…dala bych si rakvičku se šlehačkou. Ale dřív stejně bývaly sladší a lepší.

Mimochodem, tohle znáte?
No more pencils
No more books
No more teacher´s dirty looks…

Starej dobrej Alice ^^ Už ani ten mi nezvedne náladu, to je se mnou fakt špatný :D Tak zatím. A myslete optimisticky ^^


Dev

Něco jako tylová sukně

3. září 2013 v 14:47 | Dev |  Handmade
...i když není tak úplně z tylu, ale z materiálu nápadně připomínajícího šedivou záclonu :)

Většinou mě nezaujmou věci, které jsou zrovna "all the rage", ale tylovkám se to z nějakého důvodu podařilo. Hlavně se mi vždycky líbilo, jak jsou nadýchaný ^^
A vzhledem k tomu, že se mi narychlo nechtělo shánět tyl, a po ruce bylo pár metrů šedivého čehosi, dopadlo to takhle:


Pár vrstev navíc by nebylo na škodu, ale víc materiálu jsem bohužel neměla. Ale přesto myslím, že to mohlo dopadnout hůř :)
Zabralo mi to tak dvě hodiny, přičemž bylo potřeba jen nastříhat materiál a nevléct za očka na gumu.
Jak vypadá oblečená:

(Ano. Narcisticky se zde pochlubím i novou barvou vlasů. Ještě mají černé konce, ale ty nejsou na té košili pořádně vidět.)



Doufám, že jste z mého zjevu neutrpěli šok ^^

Jen taková malá vsuvka: ať už tenhle článek čte kdokoli, upřímně doufám, že není ze všeho tak na nervy, jak já. Je teprve druhá den školy, a stejně, co mohlo, to se posralo. How typical.

*Dev*