Srpen 2013

...takový ten pocit, kdy se vám nechce nic dělat (a to, co chce, nemůžete)

30. srpna 2013 v 19:02 | D. |  Diary
Poprvé za prázdniny se mi připomněla seminárka. Nějak jsem si uvědomila, že za pár dnů po nás budou chtít téma, takže…any ideas? :D

Ne, že bych jich pár neměla, ale…všechny moc intelektuálně náročné a geniální na to, aby je jakýkoli profesor dokázal docenit. (Anebo moc divný, v posledních letech se mezi těmito dvěma pojmy začínám ztrácet).

Nejdřív jsem chtěla psát něco o hudbě. O oblíbené kapele nebo o nějakém žánru, přece jenom, potřebuju něco, čím bych se vydržela zabývat celý rok…ale pak jsem dospěla k závěru, že takovýchto témat je do školy škoda ^^
***
Ode dneška jsem bohatší o tři barvy na vlasy, haha! I když dvě musím potom odevzdat kamarádům, ale stejně, jak si je tak všechny pohromadě prohlížím…růžová, modrá, zelená…nejvíc by jim to slušelo dohromady ^^ (Možná bych měla začít dělat něco se svou úchylkou na barvené vlasy).

Týpek, co mi je dovezl, mě kvůli tomu vzbudil v 7 ráno. 7 ráno! Oh god. Nedovedu si představit, že za pár dnů takhle budu vstávat každý den.

Taky mě okradl o 10 korun. Já debil jsem si drobný, co mi vrátil, překontrolovala, až co odjel. Blbejch deset korun, ať se s nima klidně udáví, to mě tak nežere, ale ta drzost =.=

Jo, a chtěl po mě občanku. Nechápu, na co. Opsal si z ní jenom číslo, nevím, na co mu bude, ale mohla bych se naučit nedávat svou občanku lidem na potkání.
***
Mimochodem, dnes jsem byla kreativní ^^ Na černý tričko od Vietnamců jsem si barvou napsala "Deathrock is not dead". To je tak neoriginální, až se mi to líbí :D Jsem chudý člověk. Nemám na ty předražený šunty z metalshopů, tak si holt něco musím udělat doma.
***
Umm…a měla bych vymyslet, jak dohnat aspoň něco z toho, co jsem plánovala udělat během prázdnin.

Říkám si, jestli existuje vůbec někdo, kdo se do školy těší i na něco jiného, než jenom na kámoše :D (Čistě řečnická otázka ^^).

Tak se mějte. A užívejte posledních pár dnů svobody ^^


Dev

"Hele, bezdomovec..."

29. srpna 2013 v 13:21 | Dev |  Úvahy a názory
Nechápu, proč lidi musí pořád soudit ostatní, a bez přestání mezi nimi hledat rozdíly.
Jeden je bezdomovec. Druhý je feťák. Třetí je gay. Čtvrtý je debil celej v černým.
Ale především jsou všichni LIDI.
Ten bezdomovec, kolem kterého jdete v podchodu, a vyhýbáte se mu pohledem, je stejný člověk jako vy.
I když se ráno neprobouzí v teplé posteli, ale na studené dlažbě přikrytý kartonem.
I když místo sledování ranních zpráv vstane a jde sbírat odpadky ze škarpy.
I když možná ani to neudělá a místo toho jde žebrat peníze na chlast.

Paradoxně si myslím, že lítost by zasloužili především ti, kteří chlastají a berou drogy. Protože to je všechno, co jim zbylo. Den za dnem přežívají s myšlenkou na to, jak se večer sjedou. Věci jako "život" a "snaha" jim nic neříkají, kradou, rvou se na ulicích, jejich život už vzato kolem a kolem ztratil svou podstatu a smysl.

Vzhledem k tomu, kolikrát už v článcích bylo zmiňované, že bezdomovcem může být každý z nás, trochu jsem se nad tím zamyslela, a dospěla k závěru, že já skončit na ulici, byla bych na tom vážně zoufale. Bojím se večer chodit sama po městě, nenapadá mě způsob, jak se dá najít bez trvalého bydliště práce, tak co se mnou. Asi bych zalezla pod nejbližší most a pomalu zdechla. I když předtím bych se pravděpodobně pokusila vnutit se ke kamarádům nebo příbuzným.

Můj život sám o sobě nemá žádný směr ani teď, to je fakt. Dá se říct, že žiju prakticky ze dne na den, ale pořád mám záchytné body jako "dodělat školu", "najít si práci", "najít si někoho, s kým si potom koupím vlastní byt"…
Kdybych najednou neměla nic z toho, žádný z těch pomyslných pilířů, nevěděla bych, co si s životem počít. Dneska už jsou všichni natolik závislí na společnosti a systému, že žít bez nich je těžké.

Další věc - netvrdím, že děti, které se narodí bezdomovcům, nebo rodina, které zemětřesení zničilo domov, se mají kdovíjak super. To vůbec ne. Naopak.
Ale když nad tím budete přemýšlet hodně dlouho, dívat se na to z různých úhlů, a dost důkladně, nakonec vás napadne, že aspoň jedna bezvýznamná, malá věc je na tom aspoň trošičku pozitivní.
Je tu jistý druh svobody, určitá nezávislost. Neříkám, že to stojí za to, ztratit dům, jenom kvůli pocitu, že jste o něco "nezávislejší".

Nemůžu se vytasit s žádnou zajímavější příhodou ohledně tohoto tématu, ale přece jen se mi vybavuje pár okamžiků, které se mi vryly do paměti:
  • Většinou postarší chlápci, kteří se ptají, jestli nemám cigaretu, nebo peníze na chlast
  • Bezdomovec ležící na chodníku na zastávce, s obličejem od krve, a vedle něj jeho (nejspíš) kamarád s flaškou v ruce s nepřítomným pohledem
  • Slečna, která, když v podchodu procházela kolem sedícího pána, vtiskla mu do ruky peníze, na okamžik mu stiskla dlaň a povzbudivě se na něho usmála. Musela jsem se nad tím taky pousmát :)
Víc už asi nemám, co k tomuto tématu napsat.
Ne, že by mě k tomu už nic nenapadalo, spíš je moje chaotické myšlenky těžké zformulovat do slov :D


*Dev *

Nátepníky

26. srpna 2013 v 16:04 | Dev |  Handmade
Ráda si sama vyrábím věci. Je to hezký pocit vědět, že to, co uděláte, kromě vás nikdo jiný nemá (ehem...ano, protože normální člověk by si na sebe takový hrůzy jako já nevzal, haha.)

Ale abych pravdu řekla, konkrétně tenhle nápad jsem obšlehla od jedné slečny na Fleru.

I když ty moje se mi stejně líbí víc xD *skromnost sama*

Nějakou dobu jsem si pohrávala s myšlenkou, že bych si na jeden z flitrů vyšila křížek, tenhle můj nápad ovšem ztroskotal na zjištění, že mi nejde našívání flitrů, tak holt zůstanou bez křížku.

Takhle vypadají na ruce:

Samotné:


A na závěr si dovolím pár dárk a ívl fotek se mnou >:D




Děkuji za pozornost :)

*Dev*

Anime, manga, a to ostatní

23. srpna 2013 v 16:39 | D. |  Japanofilní rubrika
Do téhle rubriky občas dám něco týkající se japonské kultury, historie nebo zvyků, ale veeelká většina bude jen nemyslné fangirlování nad bišíky a J rockery. To jen, abyste věděli, do čeho jdete.

Na úvod mě nenapadlo nic lepšího, než definice pár pojmů ^^

Je to stručné. Hodně hodně stručné. Vlastně všechno nakousnu jen tak do půlky, a určitě jsem vynechala hromadu věcí. Žánry anime, styly oblíkání…Ale já se k nim dostanu! Časem. Možná.

Tak tedy:
Manga - Japonský komix, čte se z našeho pohledu "odzadu", zprava doleva. Má specifickou kresbu, většinou černobílou, specifický vzhled postav, hromadu žánrů a v posledních letech vychází čím dál tím víc i u nás v češtině, např. Death note, Ve službách nuly, Padlý měsíc, Bleach, Naruto, atd.

Anime - zanimovaná manga. Typickým příkladem jsou Pokémoni. Ty určitě znáte. I když Pokémon je anime pro děti, takže nemá ani moc náročnou zápletku (no vážně. Před rokem jsem se na to znovu dívala, dostala jsem se asi ke stýmu dílu a musela toho nechat, aby mi z toho nehráblo, jak se tam pořád dělo to samý. A to je u mě co říct ^^ Samozřejmě to není kritika. Jako malá jsem to milovala). Anime pro starší je něco úplně jiného. Každé je něčím originální, a v mnoha případech bych i řekla, že geniální. Obzvlášť někomu, kdo je zvyklý hlavně na filmy ze západu, by mohlo způsobit šok, kdyby zjistil, o kolik má anime promakanější a originálnější děj, než americké dojáky. Navíc jsou všude dokonale promyšlené charaktery a příběhy postav. Další známá anime jsou třeba Naruto nebo filmy od režiséra H. Miyazakiho (Cesta do Fantazie, Zámek v oblacích, Princezna Mononoke).

J rock/pop - japonský rock/pop, který je - jako celá japonská kultura - velmi specifický. Kapely mívají výraznou image, hudba samotná se většinou nedá k té západní moc přirovnat. Poslechněte si pár kapel, a myslím, že si o nich uděláte obrázek sami ^^ J pop bývá o něco "sladší" a "jemnější". Mezi ty známější bych zařadila X Japan, An Café, Versailles, Dir en Grey, Malice Mizer (^^), The Gazette…


Otaku - fanatici, kteří od rána do večera sledují anime, čtou mangy, poslouchají J rock, mají pokoj plný nejrůznějších mang, figurek z anime a…musím vůbec pokračovat? Netřeba snad ani dodávat, že všichni jsou na svou příslušnost k řadám otaku patřičně hrdí ^^

Taková zajímavost je, že samotní Japonci považují název "otaku" (v překladu "šílenec") za nezdvořilý.

Cosplay - "kostým" určité postavy.
Roleplay - "hraní" role, cosplayer se zkrátka chová tak, jako postava, kterou cosplayuje.
Fanfiction - I když se s ní nesetkáte jen ve vodách otaku, je u nich hodně oblíbená. Jde o příběh, který je dílem fanouška nějakého filmu/seriálu/mangy/skupiny/čehokoli, inspirovaný daným fandomem.

Momentálně mě už nic víc nenapadá ^^ Ono kdo se o to zajímá, stejně všechno ví, a kdo se nezajímá, pochybuju, že až sem dočetl :D

Tak zatím, žijte blaze, a Gackt vám žehnej.

Dev

Lost in mist

20. srpna 2013 v 16:22 | Dev |  Fotím
Před nějakou dobou u nás byla moc hezká mlha. Nemohla jsem odolat, abych nepořídila pár fotek. Sice než jsem si doběhla pro foťák a dorazila na místo, které jsem si k focení vytipovala, mlha trošku opadla, ale na druhou stranu je díky tomu na fotkách vidět i něco víc, než jenom bílý opar :D

Stromy a keře bez listí...s mlhou tvoří úžasnou kombinaci ^^

Moje nejoblíbenější ^^

Tentokrát s kamarádem...

Road to hell! No dobře, tak jen obyčejná polňačka.

Pár detailů. Jsem amatér, jasno? Takže se nedivte, že jsou tak rozmazané a nekvalitní ^^

Všimněte si, prosím, těch trnů. Nádhera. Miluju trny (za předpokladu, že se jimi nemusím prodírat nebo s nimi jinak nepřicházím do kontaktu).

Sad, kde je hezky vidět, jak se pomalu, ale jistě vyjasňovalo.

...a ptáčci na drátech :) Ty dráty se mi tam nelíbí. Mezi poli a lesy působí tak...divně nepatřičně. Ale přesto mám tuhle fotku ráda.

*Dev*

O vášni

16. srpna 2013 v 19:32 | Dev |  Píšu
Krátká básnička sepsaná kdysi dávno jako úkol do češtiny...

Sladká slova šeptá
Ústy od oměje
Mluví, ač nikdo se neptá
Pak tiše se směje

Když vznícené srdce
V bolestech plane
Hoří…a přece
Doufáš, že nepřestane.

Enigma of life

15. srpna 2013 v 14:53 | Dev |  Píšu
Ke slovu se tentokrát dostala moje básnická polovička. Nejsem ten typ, co všechno, nad čím přemýšlí, zvládne napsat do úvahy tak, aby to znělo zajímavě a někoho to zaujalo, a jsem ráda, že se mi podařilo dát dohromady aspoň tohle.
Takže pokud nemáte rádi zdlouhavé amatérské básničky, dál pokračujte jen na vlastní nebezpečí ^^
Vlastně jde o pár veršů, které se občas ani tak docela nerýmují, ale prostě mi v tu chvíli šlo víc o vyjádření myšlenky, než o "umělecký" dojem.
Snažila jsem se přirovnat život k cestě po kolejích, která, i když nevíme, kam vede, stejně jednou skončí. Jsem to hold poét ^^
Hned při pohledu na téma týdne jsem si taky připomněla jednu písničku, kterou jsem už hrozně dlouho neslyšela:

Enjoy :)

ENIGMA OF LIFE
Dalších pár váhavých kroků
Do neznáma
Se stíny vzpomínek po svém boku
Aby ses necítila tak sama

Šetři síly,
Bude to dlouhá cesta.

Po kolejích, co jakoby ani nikde nekončily
Ubíráš se dál
Truchlíce pro to, co necháváš za zády
Snažíc se skrýt svůj žal.

Hvězdy ti září na cestu
V této bezesné noci
Kdy vítr utichl
A kdesi
V tmách, slyšíš tiše štkát
Ozvěny marných snů.

Přemýšlíš se strachem
Co asi tě čeká
Daleko za horizontem
Za další křižovatkou, a ještě dál.

Smráká se, slunce umírá,
Poslední paprsky hází zvláštní třpyt
Na pár vloček, co zrodila
Obloha temná jako galenit.

Zbyla jen tma
A koleje vedou dál a dál.

I vítr ustal, co hrával si s tvými vlasy
A horizont je blíž a blíž.
Blýská se na lepší časy
Říkáš si, ale sama tomu nevěříš.

Najednou zastavíš
Sama ve tmě, jak ve scénách z hororů
Je pozdě uhnout když
Oslepí tě zář reflektorů.

Sotva cítíš pár tupých ran
A řezavou bolest
Z dálky se ozývá tichý zpěv hran

…tak takový je konec.

MHD stories

11. srpna 2013 v 13:55 | Dev |  Diary
Varování: článek je značně nezajímavý, stěžuju si v něm na městskou a to je asi tak všechno. Obsahuje shrnutí mých duchaplných "zážitků" a postřehů z MHD. Protože z nějakého důvodu jsem se rozhodla aspoň se pokusit sepsat něco na každé téma týdne. Enjoy ^^
  • Kdysi dáávno, když jsem se trolejbusem vracela z hodiny kytary, přišel za mnou nějakej nalitej týpek a začal vyřvávat na celý autobus, ať něco zahraju. Následně, když jsem nechtěla, že jsem srab a že myslel, že hudebníci mají duši. Kamarádka, co jela se mnou, z něho už začínala být celkem slušně na nervy, já jsem naopak bojovala s nutkáním mu vrazit, ale nakonec jsme zůstaly u diplomatického ignorování. Hehe, za to si musím pogratulovat. Ale co mě naštvalo asi nejvíc, že trolejbus byl plný jiných lidí, kteří na nás čuměli, a nikdo mu nic neřekl. Tak proč ne, úchyl, co otravuje dvě mladý holky, aspoň se něco děje, žejo. Od té doby nemám ráda chemikářku, ta seděla hned naproti nám a ani hubu neotevřela.
  • Další zajímavý případ se udál ještě kdysi v primě, neměla jsem ani průkazku, tak jsem si na každou cestu kupovala lístek. Navíc v půlce cesty přestupuju, tak mi stačí jeden lístek do obou autobusů. Čekala jsem teda na ten druhý autobus při cestě domů, a při čekání si řekla, že bych mohla vyházet starý lístky. Samozřejmě jsem našla ten ze správným datem, a ten si nechala. Paradoxně jsem si nechala špatný lístek - datum sice bylo správný, to jo, ale čas ne - byl už z rána. To jsem se dozvěděla až ve chvíli, kdy se mě řidič zeptal, co to na něho zkouším, a před celým autobusem ze mě udělal anarchistu, co se snaží jezdit na staré jízdenky. Ano, bývala jsem to tehdy vážně rebel *nostalgie*. Jo, a od té doby mi při každé další cestě z ruky vytrhnul lístek, pak i průkazku, pět minut to zkoumal, a ještě si porovnával fotku s tím, jak vypadám naživo. I když za to ani tak nemůže řidič, ale je to názorný příklad toho, jaké kiksy se mi daří denno denně ^^
  • Jela jsem v trolejbusu plným lidí, když nastoupila nějaká paní s klukem, co měl nohu v sádře. Byla jsem nejblíž u nich, tak jsem se začala zvedat, jakože ho pustím si sednout. Ovšem než jsem si stihla uklidit knížku do tašky, ta důležitá kráva na mě vyjela "Snad se zvedneš, ne?!" a na závěr ani jeden nepoděkovali. Ne že by mi o to šlo, ale víte co, fakt miluju lidi, co nemůžou s ostatníma jednat slušně, a ještě po nich něco chtějí.
  • Nejhorší je vždycky zima. Autobusy mívají zpoždění (na to jsem zvyklá. Ale je rozdíl dobíhat pár kiláků do školy na jaře a na náledí v zimě), někdy pro jistotu ani nejezdí, což při teplotě -100000 °C dokáže vážně naštvat.
  • Jednou se v trolejbusu nějak rozbil takový ten zvonek u dveří, co se zapne, když se dveře otevírají, a nešel vypnout. Ono se to nezdá, ale když to ječivý zvonění člověk poslouchá pár zastávek v kuse, začne to být docela iritující.
  • Miluju vlaky, i když jimi moc často nejezdím
  • Líbí se mi, když cesta autobusem trvá dlouho. Vždycky při tom přemýšlím, dívám se z okna a pospávám
  • Jakožto někdo, kdo jezdí převážně autobusem, si často pletu pojmy "tramvaj" a "trolejbus"

Mimochodem, zdá se mi to, nebo je na tohle téma drtivá většina článků spíš o záporných zážitcích?

Hell is living without you

9. srpna 2013 v 17:39 | Dev |  Zombíkárium
Jedna z mých srdcovek, na které nedám dopustit.
Stejně jako na Alice.
Čas od času se mi stane, že narazím na písničku, která mě osloví, dokáže ve mně vyvolat emoce, se kterou se umím ztotožnit a řeknu si, že kdo tohle vymýšlel, musel být ve stejném rozpoložení, jako já. Povzbudí mě to.
Hell is living without you je jedna z nich.
Nevím, v čem je o tolik jiná, než ostatní.
Třeba proto, že i když je tolik zamilovaných písniček, žádná se mi nezdá tak zatraceně pravdivá, jako tahle.
O to víc, že to zpívá někdo, do koho byste to možná na první pohled ani neřekli.
Jo, a ještě něco…pokud se někomu zdá povědomý to "you´re gone without a trace in a sea of faceless imitators…" ano, odtud je přesně ta věta, kterou jsem si lehce upravila a dala ji na layout ^^



Dev

Co jsem vlastně zač

7. srpna 2013 v 16:31 | D. |  Diary
Skoro sedmnáctiletá, na hudbě závislá, impulzivní a paranoidní holka, která se vyznačuje divným oblečením, divnými, barvením zničenými vlasy a smíchem nápadně připomíná psychopata.

I když by nezasvěcenému člověku mohlo připadat, že si pořád jen na všechno stěžuju, naopak je tu hromada věcí, co miluju a mám ráda. Konopný a kopřivový čaj, kámoši, hraní na kytaru, psaní povídek a "básniček", anime a manga (D. Gray-man, Antique bakery, Kuroshitsuji, Detroit metal city, Sekaiichi hatsukoi...), hudba (Sex pistols, Blutengel, Crematory, Depeche mode, Alice Cooper, Abney park, malice Mizer, Gackt, XIII. století…) a dost dalších věcí ^^

Nenávidím homofoby.

Nejsem věřící.

Nemám ráda pozéry, mainstream a bezohledný lidi.

Blog jsem si založila čistě proto, že se potřebuju vypsat. A možná taky trochu proto, že se nudím a potřebuju zabít čas ^^
Každopádně budu ráda, pokud se sem jednou za čas třeba i někdo vrátí :)


*Dev*

Deep Purple ve Slavkově

6. srpna 2013 v 15:47 | D. |  Diary
Den 1.
Slavkov máme prakticky za rohem, a za normálních okolností by nám to tam autem zabralo tak čtvrt hodiny (jenže jsme jaksi nepočítali s tím, že budeme hodinu tvrdnout v koloně, a to i vzhledem k tomu, že jsme vyjeli poměrně brzo).
Z předkapel se mi podařilo stihnout jenom Progress 2. To mi ani tak nevadilo, byli jediní, které jsem vážně chtěla vidět (pokud by někdo chtěl vědět, před nimi byli ještě Lidopop a Tom Jegr and Gang). Těsně po tom, co skončili, za mnou se dostavila kamarádka a Purply se konečně chystali hrát, oznámili pořadatelé, že půl hodiny počkáme, než se přežene bouřka.
Většina lidí si beztak myslela, že žádná bouřka ani nepřijde (ale vážně, do té doby bylo nádherný počasí), a že tam budeme jak debilové zbytečně půl hodiny čekat.
Do hodiny už jsme ale byli všichni kompletně promočení, přes veškerou snahu účastníků uchránit se dekama, deštníkama, nebo motorkářskýma přilbama.

Takže děkuji mamince mojí kamarádky, že mě hodila domů, protože stát ještě chvíli v tom dešti, asi se z toho zblázním :D

Jinak je vážně vtipný, že pomalu celý léto neprší, jenom tenhle jeden den =.=


Den 2.
Aneb koncert se přesouvá na pondělí.

Samozřejmě byl super, nepotřebuje další komentář ^^ Jsem ráda, že hráli dost starších písniček. Kupodivu jsme se dostaly i na místo, odkud bylo relativně dobře vidět :D

Taky považuju za úspěch, že se mi lístek podařilo uchovat ve stavu aspoň trochu připomínajícím ten původní, i když byl po předchozím dnu celý rozmočený a zmačkaný ^^

Proběhlo pár pokusů pořídit pár fotek vysoce kvalitním foťákem na mém mobilu, ale stejně tam není skoro nic poznat. Aspoň lístek mi mohli nechat na památku :´(

Ale rozhodně to stálo za to ^^


Dev

Konspirace everywhere...

2. srpna 2013 v 18:52 | Dev |  Úvahy a názory
…Je zajímavé, že člověk si jednou přečte něco o iluminátech, a od té doby mu to nedá pokoj a musí a musí se tím pořád zabývat.
...No dobře, to přeháním. Neřeším to úplně pořád (jenom než si pořídím nový číslo Enigmy).
Každopádně z tohoto tématu týdne mám docela radost. Chvíli jsem přemýšlela, co napsat.
Ne, že by nebylo co.
Ono je toho spíš tolik, že nevím, co vybrat
A navíc, když svými teoriemi obšťastňuji lidi kolem sebe, mají mě za vola, takže upozorňuji…jsem naprosto, ale naprosto normální (ehem…).
Tak to vezmeme jenom stručně.

O co vlastně jde?
Konspirační teorie jsou dohady o nejrůznějších věcech, o kterých běžný člověk ve skutečnosti prakticky nic neví. Nejlepší na nich ale je, že pozorný a dostatečně paranoidní člověk vidí všude kolem sebe důkazy. A ještě lepší je, že v některých případech je jich tolik, že už to jenom za náhody považovat nejde.
Nejčastějšími konspiracemi bývají například teorie o iluminátech, různá spiknutí, utajované kontakty vlády s mimozemskou civilizací, existence nejrůznějších sekt atp.

Co z toho je pravda?
Těžko říct. Jednou jsem četla takový vtip - pokud vláda skutečně tají styky s mimozemšťany, je to jediná věc, kterou dělají fakt dobře. A já upřímně vážně pochybuju, že by dokázali něco takovýho utajit.
Ale ohledně zmiňovaných spolků a sekt, nemám důvod o tomhle pochybovat. Jasně, nikomu netvrdím, že ilumináti vážně ovládnou svět (i když…manipulovat s lidmi se jim celkem daří, tak proč ne…), ale vzato kolem a kolem je to "normální" sekta jako třeba...eeehm...no, prostě něco normálního. Třeba křesťani nebo tak. Až na to, že když je někdo iluminát, asi to o sobě nebude veřejně prohlašovat (od toho mají podprahový signály a podobně, aby vypadali jaksepatří nebezpečně).

Druhá věc je, že si půlka všech tvrzení protiřečí a smysl prostě nedávají.
To je na tom nejzábavnější, pořád dokola přemýšlet nad tím stejným, hledat důvody pro a proti, a nakonec se bát usnout ve své vlastní posteli, když dojdete k závěru, že by na tom něco být mohlo :D

…Mimochodem, znáte Revoltu?


Tenhle styl hudby neposlouchám, ale obsah je docela výstižný ^^

Dev